Kalendář přírodního zahradníka – srpen
V srpnu je hlavní činností na zahrádce sklizeň: první hrozny, poslední letní jablka, pološvestky, zraje aronie, začínají zrát i sladkoplodé jeřabiny (jsou vynikající zavařené s hruškami), bezinky (výborné s jablky) a další. Průběžně sklízíme spadané plody a sušíme je na křížaly, které jsou v zimě vítaným pamlskem místo nezdravých bonbónů. Aby vydržely vláčné, napěchujeme pružné, ještě horké křížaly do sklenic a uzavřeme. Případně je můžeme pro jistotu zavařit (při 60 ºC 20 min). Tak se do nich nedají ani plísně, ani zavíječi a budeme je mít vždy po ruce. Z méně kvalitního ovoce připravujeme džemy nebo mošt. Se zavařováním to nepřeháníme, o případné přebytky se raději podělíme se sousedy, ovoce i zelenina jsou nejlepší čerstvé. Přezrálé, třeba i červivé, ale nenahnilé plody můžeme sbírat na kvas do větší nádob. Plesnivé samozřejmě likvidujeme. Z malé zahrady zpravidla není dost plodů na čistou meruňkovici nebo hruškovici, ale delikátní pálenku si můžete nechat vypálit i ze směsi plodů, nakonec můžete přidat i zapomenuté zavařeniny. Když pak na dno láhve dáte pár křížal, získá tento nápoj ještě lepší aroma. Tím vás nechci svádět k holdování alkoholu, ale medicína se může v zimě hodit, ne?
Nezapomeňte však při sběru ovoce kontrolovat i stromy a včas podepřít přetížené větve. Po sklizni je nejlepší čas na průklest peckovin, hlavně odstranění dobře viditelných suchých větví, rány se stačí do zimy dobře zacelit.
Po letních bouřkách kontrolujeme rostliny, které jsme vyčlenili pro sběr semen, podle potřeby je přivážeme ke kolíku. Rostliny se zralými suchými plody sklidíme celé, svážeme do snopků a necháme ještě dobře doschnout pod střechou. Pak semena vytřeseme třeba na pečící plech, vyfoukáme smetí a uchováváme v označených papírových sáčcích. Zbylé lodyhy se zbytky semen použijeme jako mulč v místech, kde by ze semen mohly vyrůst rostlinky. Třeba se zadaří a na jaře budeme mile překvapeni
.
Dobře vyvinuté a zralé plody rajčat rozkrojíme, vybereme lžičkou dužninu se semeny a zbytek dáme třeba do salátu nebo leča. Směs semen a dužniny necháme v zavařovací sklenici s trochou vody několik dní kvasit, až kvalitní semena klesnou ke dnu a zkvašená dužnina s lehkými, špatně vyvinutými semeny vyplave nahoru, případně začne plesnivět, pak ji lehce oddělíme, semena propereme a usušíme na sítku, případně na novinách. Dobře usušená semena sloupneme a uskladníme. Podobně získáme i semena z přezrálých (žlutých) okurek.
Sbíráme průběžně fazolky, hrášek, mrkev, petržel, naťový celer, rajčata, ale měli bychom už myslet i na další rok, třeba výsevem zimního salátu, polníčku nebo špenátu pro časnou jarní sklizeň, nebo založením nového záhonu jahod. Později zasazené sazenice jahodníku zpravidla tvoří druhý rok místo plodů spoustu mladých rostlin, můžeme toho využít, pokud potřebujeme některou odrůdu namnožit.
Všechna uvolněná místa se snažíme znovu oset, třeba polníčkem, štěrbákem nebo roketou. Také pamatujeme na zelené hnojení, hlavně výsevy vikvovitých rostlin.
Koncem srpna zaštipujeme vrcholky růžičkové kapusty, aby se růžičky dobře vytvořily. Také rajčatům zaštípneme vrcholky, aby stačila dobře vyvinout poslední plody.
Pokud máme zrající kompost, je nejvyšší čas přestěhovat z něj plže do nové hromady.
