Kalendář přírodního zahradníka - únor
Únor bílý – pole sílí. Hospodaříme i se sněhovou nadílkou. Přihrnujeme sníh ke stromům, budou po probuzení potřebovat hodně vláhy. Stálezelené dřeviny podle potřeby i zalijeme, často přes zimu nevymrznou, ale uschnou. Ze sněhové nadílky můžeme na vhodném místě vytvořit zásobu vody na jarní období. Ideální je v podobě sněhuláka nebo iglú, kde si i děti přijdou na své.
Během oblevy začíná být na zahradě aktivních mnoho živočichů. Typickým příkladem jsou krtci, jejichž krtince se nemusí rozhrabovat, ale lze je použít jako základ pro tvorbu budoucích vyvýšených záhonů. Aby z nich nevyrůstal plevel, je možné na ně vrstvit například suché listí či větve z předjarní prořezávky ovocných stromů. Tím, že krtince obsahují spoustu půdních mikroorganismů, urychlí se celkový rozklad biomasy obsažené v základu vyvýšených záhonů.
Dalšími živočichy, které můžeme na zahradě zaznamenat jsou ptáci. Přítomnost můžeme prokázat nejen vizuálním pozorováním, ale také na základě jejich hlasového projevu, který si samci sýkor či kosů již v předjaří „trénují". Pokud delší dobu mrzne, je vhodné ptákům stále přilepšovat a nabízet jim kvalitní krmivo (černá slunečnice, jablka, proso, larvy/kukly/dospělci moučných červů apod.). Zároveň je před hnízdní sezonou vhodné vyčistit všechny budky, případně v zahradě vyvěsit nové. Případné skleněné plochy je vhodné zabezpečit UV samolepkami, které předejdou zbytečným nárazům.
Přebytky sněhu z větví střásáme a za bezmrazých dní pokračujeme v prořezávání jádrovin. Bujně rostoucí stromy, které vytvořily dlouhé výhony, je lepší řezat až během rašení. Tím jejich růst zpomalíme.
U mladých stromů odstraňujeme křížící se větve, větve rostoucí do koruny a konkurenční větve. Tím provzdušňujeme korunu. Vždy ale velmi citlivě. Pokud strom roste přirozeně, není zpravidla vůbec nutné zasahovat. Při větších mrazech s jasnou oblohou chráníme raději kmeny stromů vápenným nátěrem proti přehřátí nebo jednoduše o kmen z jižní strany opřeme prkno.
Pomalu se také blíží čas naplnit pařeniště nějakým rychle tlejícím materiálem (koňský hnůj je sice nejlepší, ale postačí i listí). Většinou nemáme k dispozici teplý skleník, a tak plníme okna kelímky od jogurtu a sejeme celer, papriky a postupně i další teplomilné zeleniny jako lilek, mochyně a rajčata a samozřejmě i rané košťáloviny a salát k rychlení pro pařeniště. Jaro už je ve vzduchu, i když zima se jen tak nevzdává. Teď už vše záleží na počasí, kdy nám dovolí sázet sazečku nebo vyset petržel a mrkev...ale to už je zase o jaru. Tak ať se vám ta další sezóna, obohacená o nové zkušenosti i nové poznatky, opravdu vydaří!