Kalendář přírodního zahradníka - leden
Leden je zpravidla nejchladnějším měsícem v roce. Přesto už v „teplejších" dnech (nad −8 °C) můžeme začít s řezem a průklestem přestárlých jádrovin. Slabě rostoucí stromy tak povzbudíme k lepšímu růstu. Řezné rány natřeme latexovou nebo fermežovou barvou, abychom zabránili vniku infekce. Toto opatření je nutné realizovat ihned po řezu, jinak se míjí účinkem a spíše může být kontraproduktivní.
Můžeme ještě nařezat rouby jádrovin a peckovin, případně drobného ovoce pro jarní řízkování. Rouby je vhodné uložit do chladného sklepa, a to ideálně do vlhkého písku. Pokud máme k dispozici místo v chladničce, nabízí se rouby zabalit do vlhkých novin a sáčku a takto je uskladňovat až do doby, než je reálně využijeme. Samozřejmostí je jejich průběžná kontrola, díky níž předejdeme jejich vysychání či plesnivění. Pokud máme v zahradě vrbový prutník, mohou již "nedočkavci" na konci měsíce začít s jeho řezem – pruty zkracujeme těsně u hlavy na 1 až 2 očka.
Zároveň můžeme alespoň v průměrně teplých oblastech začít s řezem vinné révy. Je důležité odstraňovat již odplozené dřevo a udělat probírku výhonů. Můžeme využít jak řezu „na očko", tak řezu „na hlavu". U řezu „na očko" necháváme na rostlině jen jeden až dva boční pupeny, z nichž pak během sezony vyrůstají plodné letorosty. Řezem „na hlavu" můžeme vyřezávat již odplozené dřevo, a to na jeden nebo dva horní pupeny.
V době oblevy vyrazíme do zahrady s rycími vidlemi a kbelíkem a k údivu sousedů („vy ještě teď sklízíte brambory?") sklízíme čerstvé křupavé topinambury. Také růžičky na kapustě zesládly a můžeme je klidně mlsat i syrové. Na záhonech pod chvojím máme ještě kadeřávek, pórek, zimní cibuli sečku, petržel i pažitku. Pokud je mírná zima, lze sklízet také celerovou nať. V teple a ve tmě rychlíme čekanku, na světle řeřichu, pažitku, případně pro zpestření nakličujeme pšenici, vojtěšku, čočku či mungo fazole.
Ve sklepě to voní jablky, nezapomeneme je občas zkontrolovat. Mlsáme křížaly a oříšky (vybereme vždycky pár horších i pro naše ptačí pomocníčky – nikdy jim však nepředkládáme shnilé či plesnivé kousky). Do krmítek je vhodné sypat také slunečnicová semena, která ocení zejména druhy jako je sýkora koňadra, brhlík lesní či dlask tlustozobý. Krmítka pravidelně kontrolujeme a udržujeme v čistotě tak, abychom předešli krmítkové nákaze postihující zejména pěnkavovité ptáky. K dezinfekci postačí klasický ocet. Krmítko je však nutné vždy po čištění nechat alespoň pár hodin proschnout a až posléze jej opět plnit. Pokud se u nás vyskytne případ trichomonózy, je nutné přikrmování úplně zastavit. Ptákům lze přilepšovat i moučnými červy, jejichž chov není nikterak náročný a úspěšně ho zvládáme i v domácích podmínkách.
Můžeme již začít s výsevem celeru do truhlíčku nebo kelímků. Stejně tak lze již na konci měsíce vysévat pozdější odrůdy paprik (mají delší vegetační vývoj než rané odrůdy). Pokud máme založený houbový záhon, můžeme v měsíci lednu sklízet například skvělou hlívu ústřičnou, jejíž plodnice je vhodné při kuchyňském zpracování namísto klasického krájení trhat po vláknech – houba během tepelné úpravy rychleji změkne a její chuť je křehčí. Pakliže houbový záhon ještě v zahradě nemáme a rádi bychom si jej během sezóny založili, můžeme uvažovat o jeho umístění – hodí se k němu prakticky jakékoliv stinné místo s dostatkem vlhkosti.
Zasněžená zahrada nám hodně prozradí o různých teplotních poměrech. Všímáme si, kde zůstává dlouho ležet sníh a kde naopak nejrychleji roztaje, a přizpůsobíme tomu i naše plány. Naplánujeme si, co kde budeme pěstovat, zkusíme klíčivost uskladněných semen a v případě potřeby si dokoupíme nová.Nabízí se rovněž možnost využití některé ze semínkoven, které jsou rozmístěny v rámci celé České republiky – mapa všech semínkoven. Zároveň průběžně kontrolujeme uskladněné hlízy či cibule okrasných rostlin – plesnivé či jinak napadené kusy vyřazujeme. Také prohlédneme, opravíme a dokoupíme nářadí, s nímž plánujeme během nadcházející sezony pracovat.
