Kalendář přírodního zahradníka – září
Září je obdobím naplnění našich očekávání, kdy každý teplý slunný den vděčně přijímáme. Září má blízko ke zralému, naplněnému stáří, začíná i „babí“ léto. Přináší nám jásavou barevnost a radost z hojnosti úrody, sdílenou snad se všemi živočichy na zahradě. To znamená ale i poměrně hodně práce... Za nevlídného počasí můžeme již také přemýšlet nad pěstitelskou sezónou v dalším roce. Ale co ještě bychom měli všechno udělat, než přijde opravdu zima?
Blízkost zimy nás pohání vybílit sklep či jiný prostor pro skladování ovoce a zeleniny. Nejlépe je sáhnout po klasickém vápnu, v případě hrozby plísní zde můžeme udělat výjimku a přimíchat cca 0,5% roztok skalice modré nebo ve sklepě zapálit „sirný knot“.
Se sklizní počkáme na vhodné dny, neuškodí se poradit s „lunárním kalendářem“. Sklizeň se nesnažíme uspěchat. Plody sklízíme až ve chvíli, kdy nám po jemném pootočení lehce vklouznou do dlaně. Poté je šetrně ukládáme na podložky (například lísky), kde je necháme několik dní „vydýchat“ a pak je uskladníme ve sklepě. Pokud sklep nemáme, můžeme dát jablka do bedýnky vystlané slámou, menší mrazy mohou takto přečkat i na balkoně. Uskladňujeme jen plody „bez poskvrnky“, červivé vykrajujeme a sušíme na křížaly nebo moštujeme.
V ovocné zahradě kromě sklizně, která je teď v plném proudu, nezapomeneme odstraňovat i všechny suché větve a samozřejmě i moniliózní plody. Výhodou je, když nám s úklidem pomohou domácí zvířata (slepice, krůty, ovce, kozy nebo vietnamská prasátka).
Sbíráme semena letniček a odkvetlé průběžně kompostujeme, na uvolněná místa můžeme ještě vysadit některé z jarních cibulovin nebo dvouletek. I na přesazování a množení trvalek dělením trsů je teď správná doba, stejně jako pro zakládání trávníku. Přišel také čas na výsadbu jabloní, hrušní a slivoní. Vysazujeme ještě i předpěstované sazenice jahod, případně štěrbáku. Začátkem měsíce je možné vysévat polníček, nenáročnou zeleninu k přípravě jarních salátů, zimní saláty, ale i ředkvičky. Později ještě špenát, řeřichu zahradní nebo petržel. Na holá místa vysejeme některé z rostlin pro zelené hnojení, hlavně svazenku, která v zimě chrání půdu a na jaře se pak sama rozloží.
Někdy už ve druhé polovině září přicházejí první noční mrazíky, které po několika dnech pominou. Sledujeme proto předpověď počasí. Pokud se nám podaří zakrytím netkanou textilií ochránit teplomilné zeleniny, prodloužíme si jejich sklizeň o několik týdnů. Koncem září, v době výskytu václavek, vysazujeme podzimní česnek, nejlépe mezi sazenice jahod, které bude chránit před plísní i slimáky, případně do kruhů kolem stromků, kde bude odpuzovat mravence i hlodavce.