Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Narození miminka s sebou většinou přináší kromě mnohých radostí i kolotoč starostí. Rodiče si často již před narozením dítěte snaží zjistit co nejvíce informací o tom, co ten jejich tvoreček bude vlastně potřebovat a jak se nejlépe připravit na jeho příchod na svět a na následující péči o něj. Ženy si s kamarádkami vyměňují zkušenosti o tom, jaký byl porod, jaký je nejlepší kočárek a kde mají levné oblečení pro miminka. V knihách a časopisech se dočtou o tom, jakou vybrat dětem vhodnou výživu a kosmetiku. O zdraví si popovídají s dětským lékařem. A to, kde mají nejlevnější jednorázové plenky, jim řeknou reklamní letáky.
Pleny - nejdůležitější součást šatníku malých dětí. Provázejí je dennodenně průměrně dva roky, ve dne v noci.
Na trhu existují dva základní typy plen: pleny jednorázové a pleny látkové (opravdové, šetrné k životnímu prostředí). Pokud jste se rozhodli používat pleny látkové, možná jste už zjistili, že se nemáte na koho obrátit s prosbou o radu. Co o nich víme? Co jsou jen mýty, a co podložená fakta? Odpověď tentokráte nenajdeme ani u našich moudrých babiček a prababiček. Ty si buď už své ratolesti v plenkách dobře nevybavují anebo vás při vyprávění a vzpomínkách na spousty hodin strávených při vyvařování a žehlení odradí a odkáží na jednodušší - jednorázovky. Kamarádky možná pratelné plenky nepoužívají, anebo to tají z obavy ztráty společenského statusu. Dokonce i řada zdravotníků již pozapomněla na výhody „bavlnky" pro dětskou pokožku a propadla mediálním tlakům - jednorázovkám. Lékaři také často nevěří, že by se ještě našli rodiče, kteří by opravdové pleny chtěli používat... Navíc mýtům a fámám o časové a finanční náročnosti věří dokonce i někteří zanícení ekologové a „zeleně" smýšlející rodiče. Ti se pak raději „řečem" o opravdových (rozuměj látkových, pratelných) plenách raději vyhnou či obhajují své jednání časovou zaneprázdněností. Virtuální svět internetu je sice místem, kde se člověk může setkat s podobně naladěnými lidmi, bohužel ještě není každému běžně dostupný.
Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Nepravdivost některých mýtů o efektivitě jednorázových plen a pohodlnosti jejich užívání a srovnání skutečných výhod a nevýhod nebývají na první pohled zřejmé a v reklamních letáčcích výrobců jednorázových plen se pravdy nedobereme. Vyvrátit mýty a podložit informace fakty je vždy tvrdá práce. Týká-li se to našeho pohodlí, času a naší peněženky, platí to dvojnásob.
Z pohledu poradkyně zabývající se „plenkovou"problematikou mohu říci, že možností, jak se stát ekospotřebitelem už od narození, je opravdu nespočet. Výrobci a dovozci se snaží uspokojit všechny zájemce o pleny šetrné k životnímu prostředí a i zdraví dítěte nejrůznějšími tvary, materiály, kombinacemi i plenkovým příslušenstvím. Naši novorození si však vybrat nemohou: vybírají za ně rodiče. A jistě se snaží vybírat to nejlepší. A tak se snažme svým dětem vybírat to nejlepší.
Než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, musíme se o plenkách, jejich výrobě a vlivu na zdraví našich dětí i na zdraví naší přírody něco dozvědět.
Na našem trhu se zjednodušeně řečeno můžeme setkat se dvěma základními druhy plen - s plenami látkovými (= pratelnými = opravdovými) a jednorázovými.
Látkové pleny mohou být tradiční čtvercovky nebo moderní látkové pleny: vícevrstvé a tvarované pleny, kalhotkové plenky a přes ně navlékané svrchní kalhotky či plenky all-in-one -„vše v jednom". Pleny se vyrábějí z bavlny (v mnoha případech i nebělené či dokonce z kontrolovaného zemědělství biobavlny), konopí, ale i bambusu. Potřebné svrchní kalhotky, které se přes tyto pleny používají, jsou k dostání nejen z polyesteru s polyuretanovým zátěrem nebo z fleecu, ale i ze 100% ovčí vlny. Pleny i svrchní kalhotky vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál tím méně náročné na čas a péči. Viz níže Poznámka k časové náročnosti. Mezi nevýhody může ale patřit jejich koupě, někde zatím pouze přes internet.
I přes uvedené zápory ale spotřebovávají celkově (i s praním a výrobou pracích prostředků) méně energie a vody než jednorázovky. Při praní závisí též na typu pračky, zvoleném pracím programu - teplotě praní, sušení a zbytném žehlení. Znečištění vody u látkových plenek záleží na tvrdosti vody. Samotná spotřeba plen je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Energii na dopravu můžeme taktéž vzhledem k délce života pleny a její celkové malé hmotnosti zanedbat. Také na samotnou výrobu je menší spotřeba surovin, mnohé suroviny jsou obnovitelné (bavlna, vlna, hedvábí, bambus atd.).
Opravdové pleny nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Množství potřebné pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému po sobě dvě i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad (vyjma svrchních kalhotek z fleecu a z polyesteru). Látkové pleny taktéž vyhrávají v šetrnosti k životnímu prostředí i z ekonomického hlediska. Ekologicky a ekonomicky šetrná maminka může ušetřit - dle druhu plen - až 20 000 Kč (ba i více v případě více dětí).
Přebalovací věk je kratší, neboť dítě bývá častěji vedeno k tomu, aby se obešlo bez plenek. Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte a minimalizována jsou též další zdravotní rizika - např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů (s následným vlivem na potenciální snížení plodnosti u chlapců), nesprávný vývoj kyčlí atd. Látkové pleny v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní (na zádech i okolo nožiček) a dobře tak chrání ostatní oblečení od znečištění.
Mýty, které hovoří o úspoře času při používání jednorázovek a naopak plýtvání časem při používání opravdových plen patří k těm nejsilnějším. Mnozí rodiče jim velmi často a snadno podlehnou. Mylný je i argument z reklamy, že jednorázové plenky šetří maminkám čas a také že děťátko zůstane suché pouze v papírových plenách. Argument náročné práce při péči o bavlněné pleny přetrvává ještě z dob, kdy některé spotřebiče byly nákladné a hůře dostupné - např. automatické pračky. Pochopitelný je přístup zaměstnané ženy z poloviny 20. století, která pro samou práci neví, „kam dřív skočit". Dnešní automatizace, technologie a moderní designy plen usnadňují dřívější skutečnou dřinu a šetří čas. Odpovězte upřímně: Kdo z nás opravdu pere v ruce? Za koho z nás pere pračka? Mýtus o časové náročnosti ale souvisí i s naší pohodlností (hraničící leckdy s přirozenou leností). Časová náročnost péče o pleny bavlněné a jednorázové je nečekaně přibližně stejná.
Podle vlivu na životní prostředí rozlišujeme dva základní druhy jednorázových plen (nepleťte si druhy s výrobci či se značkami plen). Prvním druhem jsou běžné jednorázové pleny, druhým je šetrnější varianta jednorázovek, které jsou však nevhodně (a klamavě) nazývány jako „ekopleny" či kompostovatelné pleny. Kompostovatelný je však pouze obal, nikoli pleny! Pro své jednorázové užití jsou i tyto právem řazeny mezi jednorázovky. Oba druhy jednorázových plen schematicky z pohledu spotřebitele vyjadřují vzorec neudržitelné spotřeby: kup - použij - vyhoď - kup další. A to i přesto, že následná recyklace „ekoplen" - biologický rozklad - je k životnímu prostředí o něco šetrnější než u běžných jednorázovek, a navíc tyto pleny neobsahují žádný chlor, jiná bělidla a ani parfémy.
Jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček. Z výše uvedeného již lze vydedukovat, že na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport). Spotřeba surovin je u jednorázových plenek 10-50× vyšší než u plenek látkových. Spotřebovává se též opakovaně velké množství neobnovitelné ropy.
Jednorázovky jsou energetickou časovanou bombou: za přebalovací věk dítě spotřebuje cca 4 000 ks plen (tj. asi 200 kg buničiny s energeticky náročnou výrobou + výroba plastových fólií). Také je třeba započítat nároky na dopravu. Na výrobu jednorázových plen je spotřeba energie asi 2-3× vyšší než na výrobu plen látkových (a to jsme započítali i praní a sušení).
Jednorázovky mají také negativní ekologický dopad na znečištění ovzduší. Znečišťují ho nejen doprava a spalování plen, ale ke znečištění vzduchu dochází především při jejich výrobě - de facto výrobě celulózy (SO2) a umělých hmot (CO2, NO2 i organické látky). Vzhledem k životnosti jednorázové pleny je znečištění z výroby ale srovnatelné se znečištěním z dopravy (z výfukových plynů). Neustále je totiž potřeba pleny dokupovat - dopravovat je od výrobce k zákazníkovi, z obchodu domů a po použití k místu zneškodňování odpadu atd. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny. Z výše uvedeného je zřejmé, že u jednorázových plenek je znečištění ovzduší mnohem vyšší než u plen látkových.
Spotřeba a znečištění vody jsou závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí většina výrobních vod z celulózek zaokruhována (voda je znovu použita při výrobě a nevzniká tak voda odpadní). Na spotřebu a znečištění vody má vliv zejména proces bělení buničiny/celulózy. Pokud je vodní hospodářství celulózky v pořádku a většina výrobních vod je zaokruhována, znečišťujeme praním látkových plen vodu asi 2× méně než ji zatěžuje výroba plen jednorázových.
Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti velmi objemný a těžký - až jedna tuna na dítě. Použité pleny (odpad) jsou dosud téměř nerecyklovatelné, skládkují se nebo pálí. Na skládce se rozpadají za 200-400 let. Při předpokladu, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových plenek, je to za celý přebalovací věk cca 4 000 kusů, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách (viz výše) nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot, případně zbytků chloru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. Rozhodně však nedoporučujeme jednorázovky (ani ekopleny) likvidovat podomácku, ba dokonce ani kompostovat v domácích kompostech - v cizině se ideálně kompostují ve vermikompostárnách. Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové. Dítě „vyprodukuje" v jednorázových plenkách za rok 2× více odpadu než průměrný občan v ČR.
Jednorázovky jsou „plíživě" a nenápadně finančně náročnější než opravdové pleny. Viz výše.
Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty. Přebalovací věk u jednorázovek je delší než u látkových plen. Výrobci si mnou ruce: jednorázovky se dnes běžně používají do tří i více let. Nejsou výjimkou ani čtyřleté děti s plena-mi. A vlastně i v našich obchodech bez dlouhého hledání nalezneme pleny od 20 do 25 kg (které jsou určeny běžné populaci, nikoliv dětem s postižením). U jednorázovek není zcela vyloučené zdravotní riziko (z reziduí stopových množství škodlivých látek) apod. Jednorázové pleny hůře těsní, při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.
Mají ale i své výhody: přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením. Při cestování není nutné starat se o přepírání, pleny lze kdekoliv přikoupit, avšak většinou ve velkém balení.
Výhody jednorázovek (zvláště snadné přebalování) mají dnes i výše uvedené moderní systémy látkových plen. K nim je stále vyvíjena řada příslušenství pro snazší užití, skladování, praní a čištění (např. vkládací plenečky, separační pleny, síťky a kyblíky na použité pleny, sponky k zajištění čtvercových nebo tvarovaných plen atd.). Rodiče potěší nabídka přírodních vložek z buretového hedvábí pro případné opruzeniny či léčivá vlna, ale též k dítěti i přírodě šetrnější neparfémované prací prostředky, mýdla na skvrny, lanolin na impregnaci vlněných svrchních kalhotek apod.
Již několik let se na trhu objevují pleny, o kterých výrobci tvrdí, že jsou kompostovatelné. Různé testy odhalily, že to není zas tak pravda, nově už většinou uvádí, že jsou kompostovatelné tzv. x procent. Přečtě si více tomto typu plen.
Nejideálnější je bezpochybně bezplenová metoda. Ta představuje prvotní přírodní řešení. Je to tradiční (zároveň velmi silná) komunikační metoda při rané péči o potomky. Dnes je realizovaná zvláště u „primitivních přírodních" národů. Je znovuobjevená pro civilizaci třetího tisíciletí a s konkrétními adaptacemi přizpůsobena našemu životnímu stylu a podmínkám bydlení, přesto stále (pro společenské stereotypy) nedoceněná.
Bezplenová metoda vyžaduje a zároveň vytváří silné pouto mezi dítětem a matkou a tím pozitivně podporuje jejich vztah. Je to nejlevnější, téměř beznákladová metoda ve srovnání s náklady na pleny. Je též šetrná k životnímu prostředí: nespotřebovává téměř žádné suroviny, nevytváří žádný odpad atd. A funguje. Nejen v dalekém světě, ale i v Rakousku, Německu, na Slovensku, ale i u nás - v České republice. Jde o to, že matka či otec se učí vycítit, kdy jejich dítě bude konat potřebu (i malé miminko totiž vydává před „potřebou" nějaký signál, že „musí" - zavrtěním se, schováním do kouta apod.), na který rodič reaguje - dá jej včas vyčurat či vykakat. Maminka nebo tatínek pak miminko podrží, aby si ulevilo. V kulturách, ve kterých se tyto vědomosti stále ještě předávají z generace na generaci, to mají maminky lehčí, snáze dovedou kombinaci intuice, pozorování a časování uskutečnit a použít v praxi. Avšak ne každý má možnost, je schopen či chce tuto metodu vyzkoušet.
A tak přidávám alespoň pár doporučení, jak snížit zatížení životního prostředí.
Z celkového srovnání plyne, že látkové pleny zatěžují životní prostředí méně než pleny jednorázové. U obou druhů plen můžeme ale hodně ovlivnit způsobem používání a likvidace.
Vlivy na životní prostředí můžeme při používání látkových plenek ovlivnit především způsobem praní, sušení a žehlení. Látkové plenky stačí prát na teplotu 60 °C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska, nehrozí-li bezprostřední nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí. Ve srovnání s vyvářkou ušetříme na jeden prací cyklus až čtvrtinu energie. Energii, vodu i prací prostředek ušetříme, budeme-li prát podle zásad ekologicky šetrného praní. Spotřebu energie můžeme ovlivnit i výběrem pračky (při nákupu sledujeme energetický štítek) a např. i napouštěním teplé vody do pračky (lze-li). Věnujeme pozornost pracímu prostředku, vybíráme tzv. kompaktní prostředky, a jsou-li pro nás dostupné, preferujeme prací prostředky se značkou Ekologicky šetrný výrobek (EŠV), české výrobky atd. Sami si můžeme prací prostředek též vyrobit (např. tzv. sliz z jeleního mýdla, sody a vody). Aviváže se všeobecně nedoporučují, neboť snižují savost plen, a navíc je to „zbytečná chemie". Není nutné používat ani speciální prostředky pro dětské prádlo, dermatologickým testováním procházejí všechny prací prostředky: spíše věnujeme pozornost správnému dávkování, kdy čteme pozorně doporučení výrobce, a máchání. U automatických praček můžeme, je-li to nutné, máchat i dvakrát. Pachu z použitých plenek a nepořádku v koupelně můžeme snadno předejít použitím vhodných kyblíků s těsnicími víky, octem či vonnými olejíčky. Plenky sušíme na volném vzduchu. Ideální je sušení na sluníčku, které nám prádlo vybělí. Použití sušičky z hlediska úspor energie nedoporučujeme. Zbytečné je i žehlení, moderní plenkové systémy typu kalhotkových plen ani žehlit nelze.
Používání jednorázových plen se pokusme omezit na obtížné situace (na cesty, na noc). Vliv na životní prostředí můžeme ale snížit už při samotném nákupu - volíme pleny, které nejsou bělené chlorem nebo plenky z nebělené buničiny. Jednorázovou plenku rozhodně nespalujeme v domácím topeništi, neboť hrozí vznik nebezpečných plynů, ani se je nepokoušíme „divoce kompostovat" (černě skládkovat). Tvrzení, že bavlněné pleny jsou šetrnější k životnímu prostředí i k dítěti, a doporučení vybírat pleny s ohledem na jejich vliv na životní prostředí zůstává stále platné.
A proto: Chcete hýčkat své dítě v bavlnce, mít postaráno o plenky bez zbytečné námahy a utracených peněz, věnovat více času svému dítěti, vytvářet méně odpadu, používat plenky přátelsky k přírodě a zároveň být „in"? Objevte látkové pleny!
Vrátíme-li se při výběru plenek k tradici, darujeme našemu děťátku to nejcennější - zemi bez zbytečných odpadků.
Zajímají Vás další podrobnosti? Odpovědi na otázky, zda je pravda, že dítě vydrží v počurané jednorázovce déle než v „bavlnce"; proč rodičky v nemocnicích dostávají jednorázovky a ne látkové pleny; proč se maminky bojí přejít zpět od jednorázovek k pratelným plenám a proč by se k nim měly vracet; jaká je situace v zahraničí; jak si ušít či uplést plenu a jak pleny snadno skládat? Odpovědi naleznete v publikaci Pleny pod lupou nebo na webových stránkách českobudějovické ekoporadny Rosa Ekospotřebitel.
Autorka textu: Věra Soukupová, z publikace Ekologické institutu Veronica „Nekup to! O environmentálně šetrné nakupování“