• Kontakty
• O Veronice
• E-zpravodaj (newsletter)
• Podpořte nás
• Fotogalerie
• Ekologická poradna
• Časopis Veronica
• Centrum Hostětín
• Fér kaffé Veronica
• Naše programy
  • Ekomapa
  • Ochrana přírody
  • Zelená domácnost a nakupování
  • Ekoprovoz institucí
  • Ochrana klimatu
  • Přírodní zahrady
  • Ekostavitelství
  • Voda
  • Ovocnářství
  • Regionální rozvoj
  • Aktivní občan
  • Doprava

Dětské pleny

Narození miminka s sebou většinou přináší kromě mno­hých radostí i kolotoč starostí. Rodiče si často již před naro­zením dítěte snaží zjistit co nejvíce informací o tom, co ten jejich tvoreček bude vlastně potřebovat a jak se nejlépe při­pravit na jeho příchod na svět a na následující péči o něj. Ženy si s kamarádkami vyměňují zkušenosti o tom, jaký byl porod, jaký je nejlepší kočárek a kde mají levné oblečení pro miminka. V knihách a časopisech se dočtou o tom, jakou vybrat dětem vhodnou výživu a kosmetiku. O zdraví si popovídají s dětským lékařem. A to, kde mají nejlevnější jednorázové plenky, jim řeknou reklamní letáky.

Není plenka jako plenka...

Pleny - nejdůležitější součást šatníku malých dětí. Prová­zejí je dennodenně průměrně dva roky, ve dne v noci.

Na trhu existují dva základní typy plen: pleny jednorázo­vé a pleny látkové (opravdové, šetrné k ži­votnímu prostředí). Pokud jste se rozhodli používat pleny látkové, možná jste už zjistili, že se nemáte na koho obrátit s prosbou o radu. Co o nich víme? Co jsou jen mýty, a co podložená fakta? Odpověď tentokráte nenajdeme ani u našich moudrých babiček a prababiček. Ty si buď už své ratolesti v plenkách dobře nevybavují anebo vás při vyprávění a vzpomínkách na spous­ty hodin strávených při vyvařování a žehlení odradí a odkáží na jednodušší - jednorázovky. Kamarádky možná pratelné plenky nepoužívají, anebo to tají z obavy ztráty společenského statusu. Dokonce i řada zdravotníků již pozapomněla na výhody „bavlnky" pro dět­skou pokožku a propadla mediálním tlakům - jednorázov­kám. Lékaři také často nevěří, že by se ještě našli rodiče, kteří by opravdové pleny chtěli používat... Navíc mýtům a fámám o časové a finanční náročnosti věří dokonce i někteří zanícení ekologové a „zeleně" smýšlející rodiče. Ti se pak raději „řečem" o opravdových (rozuměj látkových, pratelných) plenách raději vyhnou či obhajují své jednání časovou zaneprázdněností. Virtuální svět internetu je sice místem, kde se člověk může setkat s podobně naladěnými lidmi, bohužel ještě není každému běžně dostupný.

Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argu­menty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Nepravdi­vost některých mýtů o efektivitě jednorázových plen a pohodlnosti jejich užívání a srovnání skutečných výhod a nevýhod nebývají na první pohled zřejmé a v reklamních letáčcích výrobců jednorázových plen se pravdy nedobere­me. Vyvrátit mýty a podložit informace fakty je vždy tvrdá práce. Týká-li se to našeho pohodlí, času a naší peněženky, platí to dvojnásob.

Z pohledu poradkyně zabývající se „plenkovou"problema­tikou mohu říci, že možností, jak se stát ekospotřebitelem už od narození, je opravdu nespočet. Výrobci a dovozci se snaží uspokojit všechny zájemce o pleny šetrné k životnímu prostředí a i zdraví dítěte nejrůznějšími tvary, materiály, kombinacemi i plenkovým příslušenstvím. Naši novorození si však vybrat nemohou: vybírají za ně rodiče. A jistě se snaží vybírat to nejlepší. A tak se snažme svým dětem vybí­rat to nejlepší.

Co je však pro vaše miminko nejlepší?

Než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, musíme se o plenkách, jejich výrobě a vlivu na zdraví našich dětí i na zdraví naší přírody něco dozvědět.

Na našem trhu se zjednodušeně řečeno můžeme setkat se dvěma základními druhy plen - s plenami látkovými (= pratel­nými = opravdovými) a jednorázovými.

Látkové pleny

Látkové pleny mohou být tradiční čtvercovky nebo moderní látkové pleny: vícevrstvé a tvarované pleny, kalhotkové plen­ky a přes ně navlékané svrchní kalhotky či plenky all-in-one -„vše v jednom". Pleny se vyrábějí z bavlny (v mnoha přípa­dech i nebělené či dokonce z kontrolovaného zemědělství ­biobavlny), konopí, ale i bambusu. Potřebné svrchní kalhot­ky, které se přes tyto pleny používají, jsou k dostání nejen z polyesteru s polyuretanovým zátěrem nebo z fleecu, ale i ze 100% ovčí vlny. Pleny i svrchní kalhotky vyžadují práci s pra­ním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál tím méně náročné na čas a péči. Viz níže Poznámka k časové náročnosti. Mezi nevýhody může ale patřit jejich koupě, někde zatím pouze přes internet.

I přes uvedené zápory ale spotřebovávají celkově (i s pra­ním a výrobou pracích prostředků) méně energie a vody než jednorázovky. Při praní závisí též na typu pračky, zvole­ném pracím programu - teplotě praní, sušení a zbytném žehlení. Znečištění vody u látkových plenek záleží na tvr­dosti vody. Samotná spotřeba plen je vzhledem k dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Energii na dopravu může­me taktéž vzhledem k délce života pleny a její celkové malé hmotnosti zanedbat. Také na samotnou výrobu je menší spotřeba surovin, mnohé suroviny jsou obnovitelné (bavl­na, vlna, hedvábí, bambus atd.).

Opravdové pleny nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Množství potřebné pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému po sobě dvě i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad (vyjma svrch­ních kalhotek z fleecu a z polyesteru). Látkové pleny taktéž vyhrávají v šetrnosti k životnímu prostředí i z ekonomické­ho hlediska. Ekologicky a ekonomicky šetrná maminka může ušetřit - dle druhu plen - až 20 000 Kč (ba i více v pří­padě více dětí).

Přebalovací věk je kratší, neboť dítě bývá častěji vedeno k tomu, aby se obešlo bez plenek. Není riziko přestupu che­mických látek z pleny do kůže dítěte a minimalizována jsou též další zdravotní rizika - např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů (s následným vlivem na potenciální sní­žení plodnosti u chlapců), nesprávný vývoj kyčlí atd. Látko­vé pleny v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní (na zádech i okolo nožiček) a dobře tak chrání ostatní oblečení od znečištění.

Poznámka k časové náročnosti

Mýty, které hovoří o úspoře času při používání jednorázo­vek a naopak plýtvání časem při používání opravdových plen patří k těm nejsilnějším. Mnozí rodiče jim velmi často a snadno podlehnou. Mylný je i argument z reklamy, že jed­norázové plenky šetří maminkám čas a také že děťátko zůstane suché pouze v papírových plenách. Argument náročné práce při péči o bavlněné pleny přetrvává ještě z dob, kdy některé spotřebiče byly nákladné a hůře dostup­né - např. automatické pračky. Pochopitelný je přístup zaměstnané ženy z poloviny 20. století, která pro samou práci neví, „kam dřív skočit". Dnešní automatizace, technologie a moderní designy plen usnadňují dřívější skutečnou dřinu a šetří čas. Odpovězte upřímně: Kdo z nás opravdu pere v ruce? Za koho z nás pere pračka? Mýtus o časové náročnosti ale souvisí i s naší pohodlností (hraničící leckdy s přirozenou leností). Časová náročnost péče o pleny bavlněné a jednorázové je nečekaně přibližně stejná.

Jednorázové pleny

Podle vlivu na životní prostředí rozlišujeme dva základní druhy jednorázových plen (nepleťte si druhy s výrobci či se značkami plen). Prvním druhem jsou běžné jednorázové pleny, druhým je šetrnější varianta jednorázovek, které jsou však nevhodně (a klamavě) nazývány jako „ekopleny" či kompostovatelné pleny. Kompostovatelný je však pouze obal, nikoli pleny! Pro své jednorázové užití jsou i tyto právem řazeny mezi jednorázovky. Oba druhy jednorá­zových plen schematicky z pohledu spotřebitele vyjadřují vzorec neudržitelné spotřeby: kup - použij - vyhoď - kup další. A to i přesto, že následná recyklace „ekoplen" - biolo­gický rozklad - je k životnímu prostředí o něco šetrnější než u běžných jednorázovek, a navíc tyto pleny neobsahují žádný chlor, jiná bělidla a ani parfémy.

Běžné jednorázové pleny

Jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (buničina, která je pro zvýšení nasákavos­ti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček. Z výše uvedeného již lze vydedukovat, že na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport). Spotřeba surovin je u jednorázových plenek 10-50× vyšší než u plenek látkových. Spotřebovává se též opakovaně velké množství neobnovitelné ropy.

Jednorázovky jsou energetickou časovanou bombou: za přebalovací věk dítě spotřebuje cca 4 000 ks plen (tj. asi 200 kg buničiny s energeticky náročnou výrobou + výroba plastových fólií). Také je třeba započítat nároky na dopra­vu. Na výrobu jednorázových plen je spotřeba energie asi 2-3× vyšší než na výrobu plen látkových (a to jsme započíta­li i praní a sušení).

Jednorázovky mají také negativní ekologický dopad na zne­čištění ovzduší. Znečišťují ho nejen doprava a spalování plen, ale ke znečištění vzduchu dochází především při jejich výrobě - de facto výrobě celulózy (SO₂) a umělých hmot (CO₂, NO₂ i organické látky). Vzhledem k životnosti jednorá­zové pleny je znečištění z výroby ale srovnatelné se znečiště­ním z dopravy (z výfukových plynů). Neustále je totiž potře­ba pleny dokupovat - dopravovat je od výrobce k zákazníkovi, z obchodu domů a po použití k místu zneškodňování odpadu atd. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny. Z výše uvedeného je zřejmé, že u jednorázových plenek je znečiště­ní ovzduší mnohem vyšší než u plen látkových.

Spotřeba a znečištění vody jsou závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí většina výrobních vod z celulózek zaokruhována (voda je znovu použita při výrobě a nevzniká tak voda odpadní). Na spotřebu a znečištění vody má vliv zejména proces bělení buničiny/celulózy. Pokud je vodní hospodářství celulózky v pořádku a většina výrobních vod je zaokruhována, znečišťujeme praním látkových plen vodu asi 2× méně než ji zatěžuje výroba plen jednorázových.

Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti velmi objemný a těžký - až jedna tuna na dítě. Použité pleny (odpad) jsou dosud téměř nerecyklovatelné, skládkují se nebo pálí. Na skládce se rozpadají za 200-400 let. Při před­pokladu, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových ple­nek, je to za celý přebalovací věk cca 4 000 kusů, které v na­sáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách (viz výše) nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot, případně zbytků chloru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. Roz­hodně však nedoporučujeme jednorázovky (ani ekopleny) likvidovat podomácku, ba dokonce ani kompostovat v domá­cích kompostech - v cizině se ideálně kompostují ve vermi­kompostárnách. Z hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové. Dítě „vyprodukuje" v jednorázových plenkách za rok 2× více odpadu než průměrný občan v ČR.

Jednorázovky jsou „plíživě" a nenápadně finančně nároč­nější než opravdové pleny. Viz výše.

Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty. Přebalo­vací věk u jednorázovek je delší než u látkových plen. Výrobci si mnou ruce: jednorázovky se dnes běžně používa­jí do tří i více let. Nejsou výjimkou ani čtyřleté děti s plena-mi. A vlastně i v našich obchodech bez dlouhého hledání nalezneme pleny od 20 do 25 kg (které jsou určeny běžné populaci, nikoliv dětem s postižením). U jednorázovek není zcela vyloučené zdravotní riziko (z reziduí stopových množ­ství škodlivých látek) apod. Jednorázové pleny hůře těsní, při přebalování je často nutné převlékat celé dítě.

Mají ale i své výhody: přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením. Při cestování není nutné starat se o přepírání, pleny lze kdekoliv přikoupit, avšak většinou ve velkém balení.

Výhody jednorázovek (zvláště snadné přebalování) mají dnes i výše uvedené moderní systémy látkových plen. K nim je stále vyvíjena řada příslušenství pro snazší užití, skladová­ní, praní a čištění (např. vkládací plenečky, separační pleny, síťky a kyblíky na použité pleny, sponky k zajištění čtvercových nebo tvarovaných plen atd.). Rodiče potěší nabídka přírodních vložek z buretového hedvábí pro případ­né opruzeniny či léčivá vlna, ale též k dítěti i přírodě šetr­nější neparfémované prací prostředky, mýdla na skvrny, lanolin na impregnaci vlněných svrchních kalhotek apod.

Kompostovatelné a „kompostovatelné“ pleny

Již několik let se na trhu objevují pleny, o kterých výrobci tvrdí, že jsou kompostovatelné. Různé testy odhalily, že to není zas tak pravda, nově už většinou uvádí, že jsou kompostovatelné tzv. x procent. Přečtě si více tomto typu plen.

Co je tedy pro vaše dítě a prostředí nejlepší?

Nejideálnější je bezpochybně bezplenová metoda. Ta před­stavuje prvotní přírodní řešení. Je to tradiční (zároveň velmi silná) komunikační metoda při rané péči o potomky. Dnes je realizovaná zvláště u „primitivních přírodních" národů. Je znovuobjevená pro civilizaci třetího tisíciletí a s konkrétními adaptacemi přizpůsobena našemu životní­mu stylu a podmínkám bydlení, přesto stále (pro společen­ské stereotypy) nedoceněná.

Bezplenová metoda vyžaduje a zároveň vytváří silné pouto mezi dítětem a matkou a tím pozitivně podporuje jejich vztah. Je to nejlevnější, téměř beznákladová metoda ve srovnání s náklady na pleny. Je též šetrná k životnímu pro­středí: nespotřebovává téměř žádné suroviny, nevytváří žádný odpad atd. A funguje. Nejen v dalekém světě, ale i v Rakousku, Německu, na Slovensku, ale i u nás - v České republice. Jde o to, že matka či otec se učí vycítit, kdy jejich dítě bude konat potřebu (i malé miminko totiž vydává před „potřebou" nějaký signál, že „musí" - zavrtěním se, schová­ním do kouta apod.), na který rodič reaguje - dá jej včas vyčurat či vykakat. Maminka nebo tatínek pak miminko podrží, aby si ulevilo. V kulturách, ve kterých se tyto vědo­mosti stále ještě předávají z generace na generaci, to mají maminky lehčí, snáze dovedou kombinaci intuice, pozoro­vání a časování uskutečnit a použít v praxi. Avšak ne každý má možnost, je schopen či chce tuto metodu vyzkoušet.

A tak přidávám alespoň pár doporučení, jak snížit zatíže­ní životního prostředí.

Jak snížit zatížení prostředí výběrem a způsobem použití dětských plenek?

Z celkového srovnání plyne, že látkové pleny zatěžují životní prostředí méně než pleny jednorázové. U obou druhů plen můžeme ale hodně ovlivnit způsobem používá­ní a likvidace.

Vlivy na životní prostředí můžeme při používání látkových plenek ovlivnit především způsobem praní, sušení a žehlení. Látkové plenky stačí prát na teplotu 60 °C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska, nehrozí-li bezprostřed­ní nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí. Ve srovnání s vyvářkou ušetříme na jeden prací cyklus až čtvrtinu energie. Energii, vodu i prací prostředek ušetříme, budeme-li prát podle zásad ekologicky šetrného praní. Spo­třebu energie můžeme ovlivnit i výběrem pračky (při nákupu sledujeme energetický štítek) a např. i napouštěním teplé vody do pračky (lze-li). Věnujeme pozornost pracímu prostředku, vybíráme tzv. kompaktní prostředky, a jsou-li pro nás dostup­né, preferujeme prací prostředky se značkou Ekologicky šetr­ný výrobek (EŠV), české výrobky atd. Sami si můžeme prací prostředek též vyrobit (např. tzv. sliz z jeleního mýdla, sody a vody). Aviváže se všeobecně nedoporučují, neboť snižují savost plen, a navíc je to „zbytečná chemie". Není nutné pou­žívat ani speciální prostředky pro dětské prádlo, dermatolo­gickým testováním procházejí všechny prací prostředky: spíše věnujeme pozornost správnému dávkování, kdy čteme pozorně doporučení výrobce, a máchání. U automatických praček můžeme, je-li to nutné, máchat i dvakrát. Pachu z použitých plenek a nepořádku v koupelně můžeme snadno předejít použitím vhodných kyblíků s těsnicími víky, octem či vonnými olejíčky. Plenky sušíme na volném vzduchu. Ideál­ní je sušení na sluníčku, které nám prádlo vybělí. Použití sušičky z hlediska úspor energie nedoporučujeme. Zbytečné je i žehlení, moderní plenkové systémy typu kalhotkových plen ani žehlit nelze.

Používání jednorázových plen se pokusme omezit na obtíž­né situace (na cesty, na noc). Vliv na životní prostředí můžeme ale snížit už při samotném nákupu - volíme pleny, které nejsou bělené chlorem nebo plenky z nebělené buni­činy. Jednorázovou plenku rozhodně nespalujeme v domá­cím topeništi, neboť hrozí vznik nebezpečných plynů, ani se je nepokoušíme „divoce kompostovat" (černě skládkovat). Tvrzení, že bavlněné pleny jsou šetrnější k životnímu prostředí i k dítěti, a doporučení vybírat pleny s ohledem na jejich vliv na životní prostředí zůstává stále platné.

A proto: Chcete hýčkat své dítě v bavlnce, mít postaráno o plenky bez zbytečné námahy a utracených peněz, věnovat více času svému dítěti, vytvářet méně odpadu, používat plen­ky přátelsky k přírodě a zároveň být „in"? Objevte látkové pleny!

Vrátíme-li se při výběru plenek k tradici, darujeme našemu děťátku to nejcennější - zemi bez zbytečných odpadků.

Zajímají Vás další podrobnosti? Odpovědi na otázky, zda je pravda, že dítě vydrží v počurané jednorázovce déle než v „bavlnce"; proč rodičky v nemocnicích dostávají jednorá­zovky a ne látkové pleny; proč se maminky bojí přejít zpět od jednorázovek k pratelným plenám a proč by se k nim měly vra­cet; jaká je situace v zahraničí; jak si ušít či uplést plenu a jak pleny snadno skládat? Odpovědi naleznete v publikaci Pleny pod lupou nebo na webových stránkách českobudějovické eko­poradny Rosa Ekospotřebitel.

Autorka textu: Věra Soukupová, z publikace Ekologické institutu Veronica „Nekup to! O environmentálně šetrné nakupování“