Kosmetika

Přečtěte si studii Ekologického institutu Veronica Vybrané ingredience kosmetiky z hlediska dopadů na lidské zdraví a životní prostředí.

Kupuji si skutečnou přírodní kosmetiku

Když hledáme v obchodech „ekokosmetiku", je nejsnazší sledovat nezávislé certifikáty, které jsou propůjčovány jednotlivým výrobkům. Nám spotřebitelům zaručují, že v nich nejsou obsaženy nevhodné látky. U nás lze zakoupit kosmetiku nejčastěji s certifikáty BDIH nebo NaTrue. Obě tyto značky garantují, že označené výrobky nejsou testovány na zvířatech. Certifikát BDIH už v základním standardu požaduje, že rostlinné složky pocházejí z ekologického zemědělství, popř. z volného sběru v přírodě, pokud jde o suroviny, které se nikde nepěstují.

Používání kosmetických přípravků bez nevhodných chemikálií také znamená, že nezatěžujeme odpadní vody a následně vodní toky v přírodě těmito látkami, které samozřejmě působí i na další živé organismy.

Některou přírodní kosmetiku si lze také připravit svépomocně doma, prozkoumejte různé recepty.

Certifikovaná přírodní kosmetika CPK bio

V ČR existuje značka „Certifikovaná přírodní kosmetika“ (CPK) – takto označeny mohou být výrobky připravené z čistě přírodních složek. Neobsahují tedy syntetické parfémy a barviva nebo ropné látky. Existuje i značka „Certifikovaná přírodní kosmetika bio“, která navíc garantuje, že minimálně 20 % surovin pochází z ekologického zemědělství. Aktuální seznam výrobců s certifikátem: www.kez.cz/prirodni‑a-bio‑kosmetika. Bohužel se nedá na webu získat seznam všech výrobců, kteří mají propůjčen certifikát CPK bio.

Nekupuji kosmetiku testovanou na zvířatech

Logo králíček - netestováno na zvířatech Nekupuji kosmetiku, která mohla být testována na zvířatech. Jediné celosvětově uznávané kritérium pro kosmetiku a toaletní zboží bez pokusů na zvířatech je Humane Cosmetics Standard (HCS). V České republikce jej uděluje organizace Svoboda zvířat. Firmy označené tímto certifikátem HCS nesmějí při testování konečných výrobků ani jejich složek provádět pokusy na zvířatech, zadávat pokusy jako zakázku jiným subjektům a podporovat výrobu stále nových kosmetických ingrediencí. Můžeme si zakoupit zboží od desítek takových výrobců, jeden držitel tohoto certifikátu je dokonce z ČR. Aktuální seznam výrobců je na www.netestovanonazviratech.cz. Za věrohodné lze považovat nositele certifikátu BDIH a NaTrue, viz výše. V Evropské unii platí již několik let zákaz zkoušek kosmetických přípravků na zvířatech. V zákazu ale zůstává mnoho nejasností, které mohou způsobit, že kosmetické výrobky budou nadále obsahovat složky nově otestované na zvířatech.

Označení složení výrobků je komplikované

Na výrobku musí být uvedeno úplné složení, a to v souladu s mezinárodním názvoslovím kosmetických prostředků (směs angličtiny a latiny), užívaného po celém světě. Bohužel štítek neusnadňuje spotřebitelům rozhodování, je pro ně složitý, pomáhá ale v orientaci lékařům. Parfémové a aromatické kompozice a jejich suroviny jsou uvedeny slovem „parfum" nebo „aroma". Barviva jsou na konci seznamu, bohužel schována jen pod nic neříkajícími pětičíselnými kódy.

Mohu se orientovat podle složení?

Pokud to jde, kupuji kosmetiku vyrobenou pouze z přírodních látek. Používají se šetrné cukerné tenzidy, jako jsou coco glucoside, lauryl glucoside, caprylyl / capryl glucoside. V krémech a mlécích se jako tukové látky používají rostlinné oleje ze semen a plodů: jojobový, mandlový či olivový. Lze doporučit i včelí nebo karnaubský (palmový) vosk. A jako zahušťovadla jsou bezproblémové polysacharidové látky xanthanová guma (xanthan gum) nebo arabská guma (acacia senegal gum).

Klasické mýdlové tenzidy jako palmitan či stearan sodný (sodium palmitate, sodium stearate) jsou sice přírodního původu, k jejich získání se ale s velkou pravděpodobností využívají olejové palmy, jejichž kácení často znamená devastaci deštných pralesů. Seznam názvů označujících palmový olej v kosmetice najdete např. na webu Greenpeace, další informace o palmovém oleji a o certifikátech, zaručujících že při výrobě nedocházelo ke kácení pralesů na webu Koalice proti palmovému oleji.

Nevhodné jsou organické látky pocházející z ropy. Například uměle syntetizované tenzidy hodně pění a bohužel velmi omývají i hydrolipidový film na povrchu kůže. Nejvíce se používá sodium lauryl sulfate (laurylsulfát sodný) a amonium lauryl sulfate (laurylsulfát amonný). Najdeme je i v zubních pastách. Co se týká ošetřujících přípravků, vyhýbáme se tekutým minerálním olejům (paraffinum liquidum), případně tuhé vazelíně (petrolatum). Jde o uhlovodíkové směsi získávané při zpracování ropy. Neslučují se s chemickou strukturou tuků – rostlinných ani živočišných. Další nevhodné látky najdete v tabulce.

Vyhýbám se syntetickým látkám

Vyhýbáme se především syntetickým organických látkám. Mycí přípravky obsahují jako účinnou složku tenzidy. Nevhodné jsou ty uměle syntetizované, které hodně pění a razantně omývají i ochranný film na povrchu kůže. Nevhodný je rovněž propylenglykol, zahušťovadla MEA, DEA, tetrasodium EDTA, TEA-EDTA. Rovněž jsou nevhodné syntetické parfémy označované blíže nerozvedeným slovem „parfum" a konzervační látky, např. parabeny. Ošetřující přípravky by neměly obsahovat tekutý minerální olej (Paraffinum liquidum) ani tuhou vazelínu (Petrolatum). Tyto umělé látky se neslučují s chemickou strukturou tuků – rostlinných ani živočišných.

Dáváme si pozor na marketingová tvrzení vychytralých výrobců jako „extra lehký", „liftingový efekt", „z přírodních složek". Někteří výrobci zdůrazňují aktivní složky rostlinného původu, zatímco základní prvky jsou původem z ropy!

Tabulka Seznam látek, kterým bychom se měli v kosmetice vyhnout

sodium lauryl sulfate (laurylsulfát sodný)

amonium lauryl sulfate (laurylsulfát amonný)

propylenglykol – produkt zpracování ropy

zahušťovadla MEA, DEA

tetrasodium EDTA, TEA-EDTA

parfum – syntetické parfémy

paraben – methyl-, ethyl-, propyl-, butyl-paraben

DMDM hydantoin

formaldehyd

triclosan

methylisothiazolinon