Oblečení
Podívali jste se někdy na cedulku svého trička nebo svetru? Vedle popisu materiálu a značky výrobce byste na ní pravděpodobně nalezli i údaj o zemi původu. Větička Made in China, Made in Malaysia nebo Made in Indonesia je dnes docela běžně k vidění i na oblečení od známých značkových firem. Snaha zvyšovat zisky na úkor výrobních nákladů a zachovat si konkurenceschopnost na přesyceném oděvním trhu vede levné i prestižní firmy k přesunu výroby do zemí, které jsou pověstné extrémně nízkými mzdami, špatnými pracovními podmínkami a nedostatečnou ochranou přírody. Vítězi jsou především spotřebitelé – oblečení stojí v reálných cenách nejméně v historii. Pro ekonomiku zemí, v nichž se oblečení vyrábí, společnost i životní prostředí má však tento trend velmi rozporuplné důsledky. Dobrá zpráva je, že správnou spotřebitelskou volbou a trochou snahy lze negativní dopady výroby oděvů výrazně zmírnit. A ani to nemusí stát jmění.
Víme, co si oblékáme
Využíváme služeb místních krejčích a krejčových nebo si zkusíme nějaký svršek zhotovit sami. Látka sice pravděpodobně bude pocházet z konvenční produkce, ale odpadají možné špatné pracovní podmínky ve fázi stříhání, šití, žehlení a balení oblečení. Navíc bez zbytečné mezinárodní dopravy. U oblečení z přírodních vláken dáváme přednost certifikovaným bioproduktům. Kde je poptávka, tam dříve nebo později vznikne i patřičná nabídka. Kupujeme si oblečení české výroby. Kromě podpory místní produkce a garance jistých pracovních podmínek přispíváme k omezení mezinárodní přepravy.
Jako jinde platí, že kupujeme oblečení s dlouhou životností, že ho opravdu „vynosíme“. Nakupujeme i oblečení z druhé ruky – to, co hledáme, možná už někdo jiný nepotřebuje. Oděvy, které sami již nepotřebujeme, naopak předáme známým či rodinným příslušníkům, věnujeme je charitativním organizacím, dáme je do bazaru.
Značkové oblečení: Ano! S ekologickým a sociálním certifikátem
Pokud musíme mít oblečení z dovozu, vyhledáváme fair trade oblečení, které je ušito za dodržování pracovněprávních standardů Mezinárodní organizace práce. Na rozdíl od potravin je na našem trhu férového oblečení ještě velmi málo, ale stejně jako v případě biooblečení platí: kde je poptávka, tam je i nabídka. Některé obchody s outdoorovým oblečením a vybavením začínají nabízet oblečení, obuv nebo například batohy z různých recyklovaných materiálů i biobavlny.
Pro textilní výrobky, na jejichž výrobu byly použity suroviny z ekologického zemědělství, se vžilo označení organický textil či biotextil. U biotextilu je kladen důraz na původ surovin. Chceme-li při výběru textilu zohlednit požadavky na původ, výrobu i kvalitu, potom je nutno sledovat více certifikátů. V ČR se můžeme setkat s certifikáty od holandské organizace Fair Wear Foundation či britské Soil Association. S certifikátem Soil Association si lze zakoupit např. klimaticky neutrální tričko. I u nás se prodává textil s certifikací Global Organic Textile Standard (GOTS). Je to certifikace pro textilie vyrobené z organických (bio) textilních vláken. GOTS kontroluje celý výrobní proces od statku až po továrnu: od sklizně, tkaní vláken, až po výrobu finálního produktu, včetně exportu oblečení. Informace o certifikátech najdete na: www.fairwear.org, www.soilassociation.org, www.global-standard.org.
Vyzkouším oblečení z dalších přírodních vláken
Přírodní vlákna jsou získána z různých částí pěstovaných rostlin, jde proto o obnovitelný materiál. Konvenční bavlna spotřebuje při pěstování velké množství vody a je jednou z chemicky nejošetřovanějších plodin vůbec. Přitom se pěstuje daleko od nás, často tam, kde je právě vody nedostatek.
Vyzkouším proto oblečení z alternativních materiálů, z nichž některé jsou navíc i zcela lokální. Vlna je tradiční materiál, ovšem dnes se bohužel z velké části dováží. Lněné příze jsou pevnější než bavlněné a modely ze lnu jsou i velmi elegantní. Konopné oblečení není jen módní, ale i velmi ekologické. Pěstování konopí má u nás dlouholetou tradici, podporujeme místní ekonomiku, při jeho pěstování nejsou potřeba chemické látky. Ani pro pěstování bambusu se nepoužívají umělá hnojiva či pesticidy. Látky vyrobené z bambusu jsou prodyšné, velmi jemné a mají značnou absorbční schopnost. Z bambusu se prodává např. spodní prádlo, ale i košile, kalhoty, trička či ponožky. Výrobci nabízejí na trhu i moderní oblečení z dřevěné celulózy (bukové, borovicové) nebo z eukalyptové celulózy z trvale se obnovujících porostů.
Starý textil – co s ním?
Zakoupené oděvy, stejně jako všechny ostatní výrobky, by se měly co nejlépe využít. Není třeba každý rok obměňovat celý šatník. Oblečení, které již nechceme nebo nemůžeme nosit, je možné přešít nebo darovat. Textil, který ztratil barvu nebo je jinak obnošený, můžeme obarvit či obatikovat. Často tak vzniknou krásné a zcela originální oděvy.
Např. v řadě měst Jihomoravského kraje fungují charitativní organizace, které provozují sbírku odložených oděvů, tzv. sociální šatník (například Znojmo, Blansko, Brno, Břeclav, Moravský Krumlov). Tam můžeme své oblečení odnést, aby udělalo radost někomu dalšímu.
V Brně se nachází obchod Nadace Veronica, kam je možné nejen pěkný nepoškozený textil, ale také například kabelku či drobnou bižuterii darovat. Nadační obchod funguje jako veřejná sbírka, finance získané prodejem jsou použity na projekty, které pečují o přírodu a chrání životní prostředí ve městě Brně.
Pokud přesto nedokážeme odolat nákupu oděvů, tak ty nejoriginálnější kousky oblečení, často daleko slušivější a elegantnější než zboží z běžných komerčních obchodů, nalezneme v obchodech second hand. Jejich výhoda spočívá v tom, že se oblečení znovu využije. Oděvů zcela nových se nemusí vyrábět takové množství.
Přečtěte si podrobné informace o oděvech, o souvislostech jejich výroby a dopadech na životní prostředí.
Podpořeno Nadací Veronica prostřednictvím výtěžku sbírky Společně pro přírodu.