Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Náš běžný domácí či kancelářský provoz si bez elektrických přístrojů již nedovedeme představit. I valná část tě nejskromnějších, žijících na ve svých domech s velkým podílem samozásobitelství používají výdobytky moderní elektronické společnosti, určitě minimálně počítače a možná mobilního telefonu. Oba prostředky fungují jako skvělé spojení navzájem. Přestože za elektroniku můžeme považovat celou řadu přístroje, pro naše účely a pro jejich rozšíření se podržíme právě počítačových sestav a jejich příslušenství a mobilních telefonů.
Doprovodným jevem rozvoje používání je však nárůst množství elektronického odpadu, který stále akceleruje, protože se doba používání elektronických přístrojů stále zkracuje. Fyzická životnost komponenty se pohybuje v řádu desítek let, v praxi jsou komponenty zastaralé a často vyřazené již po několika letech používání. Například průměrná doba používání počítačového monitoru pohybuje v rozmezí 4 - 7 let, tiskárny a skeneru 3 - 5 let a samotného počítače také několik let, u mobilních telefonů je ještě výrazně nižší. Důvodem jsou relativně nízké pořizovací náklady na hardware a rychle se vyvíjející software. Počítače starší 8 let obvykle nesplňují požadavky na využití nového software, zejména pokud jde o zpracování videa, hudby či internetové telefonování, nebo online volání a konferencí s přenosem obrazu.
Informační a komunikační technologie, jako jsou počítače či mobilní telefony, jejich provoz a infrastruktura, ročně vypouští asi 700 Mt skleníkových plynů a přispívají ke globálnímu oteplování asi 1,4 procenty (jiné zdroje uvádí až 5 %). Z toho samotný mobilní průmysl každoročně vypustí více než 220 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého, což představuje přibližně 0,4 % celosvětových emisí uhlíku. Výpočetní a kancelářské techniky se podílí na celkové spotřebě elektřiny 4 až 10 %. I my můžeme nakoupit přístroje s nižší spotřebou elektřiny. Je přitom zřejmé, že internetové telefonní spojení přes oceán je výrazně environmentálně příznivější než let letadlem.
Základním kritériem přijatelnosti nákupu produktu musí být dopad na životní prostředí po celou dobu života výrobku (od „kolébky až do hrobu"), tedy od výroby (včetně těžby nebytných surovin), přes používání elektrického přístroje (spojené se spotřebou energie, zátěže domácnosti či pracoviště emisemi škodlivých látek a záření), až po dobu, kdy doslouží a stávají se nebezpečným odpadem. Například počítače obsahují přes 30 různých chemických prvků, včetně např. olova, niklu, rtuti, stříbra či zlata. Stačí sesbírat 29 chytrých telefonů a hned máme dohromady asi 1 gram zlata. Pokud se stejné množství zlata musí vytěžit, vznikne kvůli tomu 2900 kilogramů odpadu.
Podle platného zákona o odpadech mají všichni prodejci a prodejkyně povinnost odebírat vyřazenou techniku zpět, popř. určit jiné, stejně dostupní místo zpětného odběru. Jako spotřebitelé platíme nakládání s vyřazeným počítačem již v nákupní ceně. Surovinové zužitkování tohoto odpadu tak může šetřit vzácné suroviny.
Spotřeba energie přístrojů představuje významné kritérium, podle kterého se řídíme při nákupu kancelářské techniky. Nejvýznamnější mezinárodní certifikační program pro techniku a spotřební elektroniku je americký program Energy Star. Jeho smyslem je propůjčovat značku produktům, které vyhovují stanoveným kritériím ohledně své spotřeby elektřiny, a tím ulehčit orientaci spotřebitelům. S touto značkou lze pořídit počítače, monitory (přes 1000 modelů), notebooky (1500 modelů), tiskárny, multifunkční přístroje. Řadu let se toto značení používalo i v Evropské unii (pro nákup, pro veřejné zakázky), před pár lety však byla příslušná smlouva vypovězena a nyní již bohužel nejde o oficiální program EU.
Ještě kvalitnější je značka TCO Certified udělované ve Švédsku. Zabývá se certifikací především elektronických druhů zboží – od počítačů a jejich příslušenství přes mobilní telefony až po projektory. Hodnotící kritéria zahrnují kromě šetrného přístupu k životnímu prostředí při výrobě či možnosti ekologické likvidace výrobku i jejich spotřebu, intenzitu elektromagnetického záření, emise zdraví škodlivých látek ale i kvalitu obrazu. Výrobky s takovým označením lze považovat za zdravotně nezávadné. Výrobek s tímto označením odpovídá přísným požadavkům na vliv na životní prostředí, týkajících se emisí látek poškozujících životní prostředí během výroby a recyklace. Má nízkou spotřebu elektřiny a jeho používání je bezpečné.
Kromě těchto kritérií lze při nákupu zohlednit i další hlediska. Například velmi úsporné je při nákupu nové tiskárny či kopírky pořídit přístroj s duplexním modulem umožňujícím oboustranný tisk a tisk více stran na jeden list papíru.
Drtivá část výroby techniky se odehrává v jihovýchodní Asii. Tušíme za jakých podmínek? Naštěstí již na toto téma bylo publikováno spusta studií a výzkumů. Citujeme z jedné, vydané hongkongskou organizací SACOM.
„Pracují ve velkém stresu, 370 hodin měsíčně, bez žádného dne odpočinku, plat je směšně nízký. Díky tolika hodin přesčasů jsme viděli dělnice usínající u pracovních stolů. V Compequ dokonce existuje nařízení pro správnou úpravu vlasů. Jeden dělník nám řekl: ‚továrna je jako vězení‘. Jiný: ‚Pracuji jako stroj a můj mozek zrezivěl‘. Neexistuje zdravotní pojištění, není přístup k pracovním smlouvám. Díky nesmyslným nařízením a pokutám všude vládne atmosféra strachu.", říká Charles Ho ze zmíněného SACOM. Zmíněné firmy, pro které se v robotárnách ze studie, komponenty vyrábí se k výsledkům odmítli vyjádřit a zatím odmítají chtít dodržovat od svých dodavatelů nějaké alespoň minimální sociální standardy. A na notebooku řady Amilo od Fujitsu Siemens zůstává nápis „vyrobeno v Německu".
Výše zmíněná certifikační značka TCO má ve svých nových kritériích i část věnovanou požadavkům na sociálně zodpovědnou výrobu v celém řetězci výroby, které by mělo pomoci zlepšit podmínky zaměstnanců v zemích nejčastěji jihovýchodní Asie. U nás se lze s těmito značkami setkat právě u monitorů a notebooků.
Odpovědnost dodavatelského řetězce
Nezávisle ověřené dodržování kodexu chování a nápravných opatření, zahrnující pracovní zákony a zákony o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemi výroby, základní úmluvy Mezinárodní organizace práce a Úmluvu OSN o právech dítěte.
Transparentnost dodavatelského řetězce
Hlavní subdodavatelé musí být deklarováni. Vlastník značky musí jmenovat zástupce vrcholového vedení s pravomocí zajistit, aby certifikované výrobky splňovaly kritéria společensky odpovědné výroby.
Odpovědně získávané nerostné suroviny
Nezávislé ověření náležité péče až ke zdroji nerostů.
Řízení procesních chemikálií
Procesní chemické látky musí být před použitím nezávisle posouzeny jako bezpečnější. Zdroj.
Dlouhodobým cílem by mělo být prosadit sociální kritéria ve veřejných institucích pracujících s IT. Veřejné instituce jsou hlavní zákazníci počítačových firem. K povinný součástem veřejných nákupů by mělo přibýt dodržování sociálních kritérií.
Většina elektřiny počítačů se spotřebuje během jejího provozu. Proto je důležitý její co nejšetrnější provoz, navíc se prodlužuje i její životnost. Zároveň v této oblasti panuje řada mýtů - že se počítače nemají vypínat, že když vypneme počítač pomocí kliknutí myší (tzv. režim „stand-by", tak spotřebovává zanedbatelné množství elektřiny a jiné. Síť ekologických poraden STEP si u VUT Brno si nechala na téma správného provozu počítačů vypracovat studii. Jednak z ní plyne, že pravidelní vypínaní - např. 2× denně - počítačů a příslušenství nevadí, jsou na konstruovány. Dále z ní plyne několik jednoduchých opatření, jak dosáhnout úspory energie.
Na počítači je dobré aktivovaný po 5 minutách černý spořič obrazovky, tj. nastavené vypnutí monitorů, nikoliv je aktivovaný tzv. „spořič", např. různé hýbající tvary, který ale nic nešetří. Vypnutí monitoru prodlužuje jeho životnost. Při přerušení práce na půl hodiny a déle (přestávka na oběd, večeři) přepnout sestavu do úsporného režimu. V operačních systémech bývá volba „přepnout do úsporného režimu", v tomto režimu má sestava malou spotřebu energie a rychle se vrátí do pracovního režimu. Stejný režim úsporný režim přijde nastavit ve vlastnostech počítače - aby se počítač sám při nečinnosti, kdybychom ho zapomněli uspat sami, převedl např. po 30 minutách sám. Na konci práce s počítačem ho a veškeré příslušenství, včetně tiskáren samozřejmě vypneme.
Vždy je důležité mít možnost vypnout přívod elektřiny, alespoň využitím zásuvkové lišty s červeným vypínačem (hlavně na noc a přes víkend), jelikož i v režimu „stand-by" technika spotřebovává energii. Pokud uvažujeme běžnou počítačovou sestavu puštěnou např. na 3 hodiny denně, 5 dní v týdnu, tak spotřeba elektřiny ve „stand-by" režimu je dokonce i o malinko větší než její spotřeba během těch pár hodin provozu. Tj. více než 50 % spotřeby, nikoliv zanedbatelné množství.
Z výše uvedeného plyne, že správný nákup a provoz techniky významně šetří životní prostředí, snižuje spotřebu elektřiny. Ještě důležitější je umět techniku provozovat, a vydržet např. s jedním počítačem. Proto např. je výhodnější kupovat klasický počítač (klidně i nějaký energeticky úsporný minipočítač, který se zavěsí zezadu na monitor) ne notebook. Když odejde nějaký součástka v počítači, dá se mnohem snáze a jednodušeji vyměnit. Rozbitý monitor znamená jen jeho výměnu, nikoliv celého notebooku. Podobně jako vylitá káva do klávesnice znamená výměnu jen klávesnice, u notebooku to může někdy znamenat nevratné poškození celého stroje.
Z hlediska celkové zátěže životního prostředí je velmi důležité umět techniku provozovat pokud možno co nejdéle – tj. např. vydržet s jedním počítačem. Když chceme počítač zlepšit, často stačí dokoupit další nebo větší operační paměť, popř. si koupit další pevný (třeba stačí jen SSD) disk, když už se nám na ten starý nevejdou data. Ušetříme peníze i „přírodu“. Nebojme se koupit i starší počítač z bazaru, ať nepřijde vniveč. Existují verze svobodného operačního systému Linux, které jsou vhodné i na tyto starší kusy. A jak známo, Linux je navíc zadarmo. Ne všichni hrajeme nejnovější počítačové hry a střiháme videa ve velmi vysokém rozlišení, a tento starší počítač nám na ostatní běžnou práci bude dostačovat.