Ekologický institut Veronica používá soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i k anonymnímu monitorování návštěvnosti našich webových stránek. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívaním cookies pro účely sledování návštěvnosti. Více informací o ochraně osobních údajů.
Stáhněte si leták ve formátu pdf.
Na území České republiky je ze jeden rok vyprodukováno přibližně 29 milionu tun odpadu nejrůznějšího původu. Z toho asi 10 % pochází z domácností (komunální odpad). Přepočtem získáme číslo 280 kg na jednoho obyvatele, tzn.že průměrný občan za rok „vytvoří“ odpady ve výši více jak trojnásobku své hmotnosti. Navíc při výrobě všech výrobků vzniká další odpad, kterého je ještě mnohem více než komunálního. Základem minimalizace odpadů nejen v domácnosti je tedy uvědomělé nakupování. Neboť jen tak předcházíme vzniku odpadů. I když se snažíme o důsledné třídění a následnou recyklaci, musíme si uvědomit, že ta většinou není levnou záležitostí, často je investičně a energeticky náročná a i při recyklaci vznikají odpady. Takže recyklace je důležitá, ale nepostačuje…
1. První a nejdůležitější zásadou je snažit se nevytvářet zbytečný odpad. Přemýšlejme, zda výrobek opravdu potřebujeme. Uvědomme si, zda náhodou nepodléháme jen vábivé reklamě na nějakou nepotřebnou módní věc. Rozbitý předmět můžeme sami opravit či ho odnést do opravny, tak může ještě dlouho sloužit a navíc ušetříme. Nakupujme jen to, co opravdu stihneme spotřebovat. Zvláště u potravin platí: pro životní prostředí je šetrnější nakupovat zboží vyráběné či pěstované v blízkém okolí.
|
|
2. Více než 30 procent komunálního odpadu tvoří obaly. Slouží přitom často jen velmi krátkou dobu. Zboží není vždy ochráněno nejlépe tím, že je zabaleno v mnoha obalech, navíc plastových. Obal slouží většinou jen jako reklamní poutač, který nás má nalákat k nákupu.
|
|
3. Používejme na nákupy vlastní tašku, nejlépe látkovou, na ovoce a zeleninu košík. Při nákupu jsou často k užitku i sáčky z předchozích nákupů.
|
|
4. Dávejme přednost velkým balením, která jsou téměř vždy levnější. Místo několika malých jogurtů jedno velké balení. Na druhé straně: velké balení někdy svádí k větší konzumaci! Doplňujme z velkého balení do dlouhodobě používané nádoby.
|
|
5. Preferujme výrobky v obalech, které lze roztřídit a uložit do kontejnerů na separovaný sběr. Dávejme přednost výrobkům z recyklovaných materiálů a obalů, jako jsou například sešity, obálky a kancelářské papíry. Někdy se dá těžko rozhodnout, který obal je šetrnější k životnímu prostředí, ale určitě se vyhněme obalům, které jsou složeny z více druhů materiálů (kombinované obaly), jako například výrobkům v "tetrapaku ". Pro tento obal se velmi obtížně hledá druhotné využití. | |
6. Vyhýbejme se výrobkům v hliníkových obalech.Výroba hliníku je energeticky mimořádně náročná. Obaly z hliníku nenajdete jen v obchodech s potravinami (pivo, nealko), ale třeba i mezi kosmetickými výrobky.
|
|
7. Kvalita místní vody z vodovodu je minimálně stejně dobrá jako vody balené.Minerální vody se naštěstí ještě dají koupit ve vratných lahvích a nejen v populárních, avšak nevratných PET-lahvích. PET-lahve jsou sice v obchodech nepřehlédnutelné, ale stejně nepřehlédnutelné je i jejich hromadění nejenom kolem kontejnerů, ale i ve volné přírodě.
|
|
8. Stop věcem na jedno použití, například miskám a příborům ve stáncích a jídelnách rychlého občerstvení nebo jednorázovým holicím či depilačním stroječkům!
|
|
9. Spoustu výrobků si můžeme připravit a uvařit doma (např. jogurt, müsli, sladkosti). Ušetříte nejen přírodu, patrně i vlastní finance, a navíc prospějete i svému zdraví, neboť v domácnostech vaříme většinou bez škodlivých konzervačních látek a dalších podezřelých přísad. Udělejte si domácí jogurt, domácí grahamový chleba. |
|
10. Preferujme napájení elektrických spotřebičů ze sítě. Musíme-li použít baterie, používáme vždy dobíjecí akumulátory. I tak energie, kterou z nich získáme, je jen zlomkem energie, kterou je potřeba vložit do jejich výroby. Vždy se vy varujme baterií, které obsahují velmi škodlivou rtuť a kadmium (užíváme jen ty, které jsou označeny: 0% mercury, 0%cadmium či mercury free, cadmium free). Použité baterie nepatří do komunálního odpadu-odevzdáváme je do sběrných nádob například v obchodech, kde je prodávají.
|
|
11. Nemusíme vlastnitvšechny přístroje. Nepodléhejme reklamě na věci, které vůbec nepotřebujeme. Ty, které používáme málokrát v roce, je možné si vypůjčit od přátel či u specializovaných firem.
|
|
12. Z plastových výrobků a obalů je škodlivé především PVC (hračky, obaly, novodur, podlahová krytina)-značka PVC nebo . Při výrobě se používá škodlivý chlór, recyklovat se prakticky nedá a při jeho spalování vznikají velmi nebezpečné látky. Ze stejných důvodů se vyhýbáme i obalům z polystyrenu -značka PS či (např. tácky, obaly na jogurty). Mezi méně škodlivé patří polyetylen - značka PE, příp. PE-HD, PE-LD nebo či (např. mikrotenové sáčky) či polypropylen (značka PP či ). Seznam číselných či materiálových značení obalů |
|
13. Některý odpad můžeme v domácnosti znovu upotřebit- kelímky od mléčných výrobků na šroubky či pro předpěstování sazenic na zahrádku. Nepotřebné oblečení můžeme místo do popelnice odnést charitativním organizacím - někomu jistě udělá radost.
|
|
14. Veškerý odpad pokud možno co nejdůsledněji třiďme: především papír, sklo, kovy, plasty, textil. Pokud u nás nemáme kontejnery na plast, třídíme alespoň PET-lahve. Pozor na nebezpečný odpad - např. baterie, zářivky, barvy -ty odevzdáváme do sběrných nádob v obchodech, kde je prodávají, nebo do kontejnerů k tomu určených ve sběrných střediscích. Máme -li zahrádku, kompostujme veškerý kuchyňský odpad.
|
Obrázky: Ivo Sumec
Stáhněte si leták ve formátu pdf.